1

Co se děje na Parukářce

rozhovor s předsedou Občanského sdružení Parukářka

Před hospůdkouParukářka je v poslední době celkem diskutované téma. Radnice nám prostřednictvím Radničních novin sděluje svůj jednoznačný názor a prakticky není žádného zasedání zastupitelstva Prahy 3, kdy na toto téma nepadne alespoň zmínka. V rozpočtu je připravena na demolici stávajícího a následnou výstavbu nového objektu částka 10 mil. Kč. Připravili jsme rozhovor s Lubomírem Soudkem – předsedou OS Parukářka, které má k dění na známém žižkovském kopci rozhodně co říci.


Když se řekne Parukářka, tak si hodně obyvatel Prahy 3 vybaví oblíbenou hospůdku určenou ke zbourání. Vy jste však založili stejnojmenné občanské sdružení. Co Vás k tomuto kroku přivedlo?

Mnoho lidí, zejména starousedlíků, si také pod pojmem Parukářka vybaví dodnes stojící bývalou viničnou a zemědělskou usedlost, která také byla do roku 1804 zvaná Hejtmanovská, a starou kapslovnu. Hospůdka Parukářka, stejně tak jako naše občanské sdružení, si tento název vlastně jenom půjčila.


Jaká je Vaše představa o budoucí podobě Vrchu sv. Kříže?

V parkuPřejeme si zachování tohoto místa v současné podobě. Vrch svatého Kříže leží zhruba v prostoru mezi vrchem Vítkov a Olšanskými hřbitovy a z jeho temene je netušený výhled na centrum Prahy od Vinohrad přes Petřín a Hradčany až po památník na Vítkově. Chceme zde zachovat travnaté, parkově upravené návrší. Přáli bychom si lepší dětská hřiště a také levnou hospůdku, kde si budou moct tatínci a maminky dát třeba pivko, dětem koupit limonádu a v zimě třeba čaj nebo grog. Nechceme zde žádnou novou výstavbu ani luxusní restauraci pro turisty.


V Radničních novinách je Parukářka spojována s místem feťáků. Jaké s tím máte zkušenosti?

Občanské sdružení Parukářka si již při svém vzniku v roce 2003 stanovilo jako jednu z hlavních priorit prosazování projektu „Bezpečná a čistá zeleň“. Zaměřili jsme se především na kontrolu této lokality, kde si hrají naše děti a kde venčíme své psy. Původně jsme se věnovali vyhledávání stříkaček a jehel po uživatelích drog, ale v zápětí jsme si vzali na mušku samotné uživatele. Konzumenti tvrdých drog zjišťují, že nejsou na Parukářce vítáni a že je z okolí hospůdky budou stálí hosté systematicky vytlačovat.


Máte kromě aktivit spojených s prostorem hospůdky i jiné aktivity?

Ano. Samozřejmě. Všichni členové Občanského sdružení Parukářka jsou lidé bydlící v bezprostřední blízkosti parku. Máme to na „kopec“ blízko a tak ve spolupráci s ostatními subjekty pořádáme například již tradiční drakiádu nebo recesisticky pojatou tankiádu. Spolupracovali jsme i na pořádání některých hudebních akcí, měli jsme tu divadlo pro děti, pořádali jsme den pro zdravotně postižené klienty z denního stacionáře Letohrádek Vendula. Je toho celkem dost. Pořádání koncertů se tady vžilo tak, že dnes již tato tradice funguje nezávisle na nás.


Vybavuji si třeba vámi pořádaný letošní slet čarodějnic. Co plánujete dalšího?

Slet čarodějnic byla akce určená především malým dětem, protože na Vrchu sv. Kříže platí zákaz rozdělávání ohňů. Na tuto neděli, to bude 1. června – den dětí, připravujeme pohádkovou cestu parkem. Děti budou chodit po cestě vyznačené fáborky a na stanovištích, kde budou plnit různé znalostní i dovednostní úkoly, budou sbírat do pohádkového pasu razítka, za které pak obdrží dárky, občerstvení a diplom. O dalších akcích, které připravujeme, budeme informovat na stránkách www.parukarka.cz.


V poslední době se v tisku objevují zprávy o bourání oblíbené hospůdky. Pokud vím, iniciovali jste dvě petice proti jejímu zbourání. Víte, jak je v této oblasti rozhodnuto?

Především bych rád podotknul, že Občanské sdružení Parukářka nebylo iniciátorem ani jedné z petic, přestože se domnívám, že je pravděpodobně podepsali všichni členové. Ale máte pravdu, že se i v této oblasti angažujeme. Já osobně jsem byl na podzim loňského roku na jednání u místostarosty Šmída. Ten mě utvrzoval v tom, že na Parukářce luxusní restauraci nechtějí, že mají shodný cíl jako my. Restaurace i záchodky jsou prý nevyhovující, a proto je chce město zbourat, investovat do nové stavby, která by měla i nadále sloužit maminkám s dětmi, pejskařům a ostatním občanům zejména městské části Praha 3. Jenže mě zarazila jiná věc. Proč by mělo město investovat peníze nás, daňových poplatníků, do stavby hospody, když mohou vypsat výběrové řízení a získat soukromého investora. Radnice by ušetřila miliony, které by mohla dát třeba do rekultivace parku a obnovy oplocení dětského hřiště, které spíše než hřiště připomíná ohradu pro dobytek.


A jakou jste dostal odpověď?

Vyhýbavou, ale celkem logickou. Týkala se vlastnictví pozemku, který město prý nehodlá a kvůli podzemním krytům ani nemůže prodat. Smlouva prý byla panu Gregůrkovi řádně vypovězená a stavbě vypršelo povolení. Ale my si stejně myslíme, že někdo s významným vlivem na rozhodování zjistil, že Parukářka je hojně navštěvované lukrativní místo, tak proč neukrást podnikatelský záměr, když Gregůrek podniká na pozemku, který je jejich. Proč jinak by si to chtěli stavět za peníze z rozpočtu? Vždyť mohlo být vypsáno výběrové řízení na stavbu nové hospůdky, kterou by investor mohl bezplatně provozovat na pozemku města třeba 99 let. Těch možností by se našlo určitě víc.


Pan Gregůrek je současný neplatící nájemce té načerno postavené stavby?

Tak teď jste nevědomky pronesl několik lží, které lidé z okolí radnice šíří! Tak za prvé: Pan Gregůrek není neplatič. Nájem platí pravidelně, viděl jsem výpisy z banky. Platí za užívání pozemků a za pronájem veřejných WC. Za druhé, pan Gregůrek není nájemce, ale původní vlastník stavby. Zdůrazňuji slovo původní, protože pan Gregůrek uvedenou nemovitost před časem prodal jinému zájemci a nyní je pouze její dočasný provozovatel. Ale ani s novým majitelem kompetentní orgány doposud nechtěly jednat a tvrdě prosazují demolici. Dokonce se ani nedostavily k soudnímu jednání, které proběhlo minulý týden. A za třetí, hospůdka nebyla postavena na černo, ale jako stavba dočasná s povolením užívání do 31.12.1997. Ještě před vypršením této lhůty požádal pan Gregůrek o prodloužení. V roce 2000 došlo mezi ním a tehdejším obvodním úřadem k uzavření nové smlouvy o nájmu nebytových prostor na prodejní stánek, prostor pro lavice a stoly a WC na dobu neurčitou. Dál už celou kauzu asi znáte. Pak náhle došlo na vypovězení smlouvy a nakonec i na výzvy k odstranění stavby.


Evidentně tedy stojíte na straně pana Gregůrka?

Nu, abych pravdu řekl, je nám v podstatě jedno, kdo bude na Parukářce vlastnit hospodu a prodávat tam občerstvení. Myslíme si ale, že město by mělo stavět spíš knihovny, sportoviště, hřiště, cyklostezky a já nevím, co ještě, ale ne hospody. Od toho tu máme přece soukromý sektor. Z lidského hlediska jsme rozhodně na straně pana Gregůrka. To, co se ale děje, je křivda a nespravedlnost. Radnice se s ním vůbec nehodlá bavit, přitom je to přístupný člověk. Vždy s ním byla domluva. Vychází nám vstříc při zajišťování našich zmiňovaných akcí, ostatně za Gregůrkem stojí také asi pět tisíc signatářů petice.


Soutěže pro děti>Vy jste ale jako sdružení vstoupili také do sporu s radnicí. Proč?

Původně jsme to v úmyslu neměli. Věřili jsme, že spor se nějakým rozumným způsobem urovná a že pokud radnice nebude dělat Gregůrkovi problémy, on bude investovat do oprav a Parukářka bude zase tou malou pěknou a oblíbenou hospůdkou, jakou bývala před několika lety. Pak byl ale vydán demoliční výměr a to už snad i tomu největšímu optimistovi muselo být jasné, že dohoda není možná. Když pak MČ Praha 3 zažádala o vydání územního rozhodnutí pro stavbu na Objekt občerstvení a veřejných toalet na Parukářce, byli jsme rádi, že to bude opět občerstvení a nikoli pětihvězdičkový hotel.


Jakým způsobem jste tedy vstoupili do tohoto sporu?

My jsme nevstoupili do sporu, ale do územního řízení, a to na základě veřejné vyhlášky. Pochopitelně nás zajímalo, jak bude nová hospůdka vypadat. Na veřejném jednání jsme vznesli a nechali zaprotokolovat tyto připomínky: Vzhled objektu je neintaktní s prostředím parku a narušuje současný krajinotvorný ráz. Projekt neřeší návaznost na stávající vyhlídku a sezení a ostatní zelené plochy. V projektu chybí vnější krytá plocha (altán, pergola) pro ochranu před deštěm. Z projektu není dostatečně patrný rozsah budoucího provozu vlastního občerstvení a veřejných WC. Nelze posoudit účelnost objektu a tím pádem i investici z veřejných finančních prostředků.


A tím jste zablokovali zbourání Parukářky?

Ne, to jsme ani nesledovali. V této fázi nám ani nešlo o úpravu projektu podle našich představ. Jednalo se zatím pouze o územní, nikoliv o stavební řízení, kterého jsme se v budoucnu také chtěli zúčastnit. Rádi bychom na Parukářce měli třeba pult na přebalovaní dětí, WC pro vozíčkáře atd. Představu máme. Určitě konkrétnější než radní, kteří tam na procházky asi často nechodí. Jenže stavební úřad nás obešel a jako účastníkovi řízení nám ani nezaslal své zamítavé rozhodnutí. Naštěstí sledujeme úřední desku. Nebylo to ale poprvé. Také o zahájení příslušného jednání jsme se dozvěděli z úřední desky, přestože odbor výstavby má povinnost na základě naší generální žádosti ve smyslu § 70 odst. 2. zákona č. 114/92 Sb. nás informovat o zamýšlených zásazích v parku Parukářka, které budou mít vliv na dosavadní podobu parku. Nezbylo nám tedy než podat k Magistrátu hl.města Prahy odvolání proti celé výrokové části rozhodnutí. Závažným nedostatkem předmětného řízení byla právě jeho zmatečnost, kdy v průběhu řízení docházelo opakovaně k tomu, že jsme byli označeni jako odvolatelé, ačkoli nás stavební úřad nazýval účastníkem řízení. Poté jsme byli označeni vedlejším účastníkem řízení, a nakonec nás stavební úřad nezařadil ani mezi adresáty pro doručení rozhodnutí, byť by mělo jít o doručení veřejnou vyhláškou.


A jak na to reagoval Magistrát?

Jeho odpověď zatím nemáme. Ale doufám, že nám ji hodlá doručit jinak než jen veřejnou vyhláškou.


Myslíte, že by toho byli schopni?

Ne, to měl být pokus o vtip. Jen jsem to chtěl na závěr trochu zlehčit. Ale jakmile budeme mít bližší informace, budeme o tom samozřejmě informovat na našich stránkách.



Tento rozhovor původně vznikl pro občanský zpravodaj Kauza3.
26.5.2008 | Zdroj: KAUZA3 a Občanské sdružení Parukářka